Neúmyslně jsem v bakalářce zapomněl citovat zdroj

Citování zdrojů je jednou z povinností při psaní závěrečných prací. Je totiž nemyslitelné, abyste napsali bakalářku, diplomku, nebo dizertačku bez jediného použitého zdroje.

O problematice plagiátů a porušování autorských práv jste již určitě slyšeli. Jsem rád, že si studenti toto riziko uvědomují, a dělají maximum proto, aby se v budoucnu vyhnuli jakýmkoliv nepříjemným odhalením.

Přesto se může stát (není to však omluva), že nějakou pasáž přece jen správně neocitují, nebo dokonce nějaký zdroj neuvedou. Co dělat v takovém případě, když už jste práci odevzdali a sami to už nedokážete změnit? Právě na tuto otázku jsem odpovídal mému čtenáři.

Otázka mého čtenáře

Asi jako řada studentů přede mnou i já jsem při zpětném čtení mé bakalářské práce (samozřejmě už po odevzdání) narazil na řadu chyb, které se v ní vyskytují. Tou nejhorší ale je, že jsem na dvou místech neuvedl citace na konkrétní zdroj.

Byť hned v úvodu zdůrazňuji, že onen (anglický) sekundární zdroj je zároveň jedním z referenčních bodů, od kterého se odvíjela v zásadě celá koncepce mé práce, interpretační rovina apod., tak i přesto jsem na něj v souvislosti s rozborem a interpretací jiného (primárního) zdroje zapomněl. Podotýkám, že neúmyslně.

Důvodem byla má nepozornost vyplývající z časového pressu, který jsem si bohužel, přiznám se, způsobil jen já sám. Nicméně v obavách z možného plagiátu jsem vzápětí kontaktoval svého vedoucího a o chybách jej zpravil.

Odpověděl mi, že je to sice nepříjemné, ale že se plagiátorství nemusím obávat, ovšem za předpokladu, že jsem v textu formuloval samostatně – což splňuji.

Přesto se ale nedokážu zbavit nepříjemného pocitu, jenž mě teď – v období, kdy bych se měl připravovat na obhajobu bakalářské práce a na státnice – vnitřně skličuje. Nejsem totiž člověk, co by takovýto prohřešek chtěl zamést pod koberec.

Uvědomuji si závažnost celé situace, která se mi klidně může za pár let vrátit. Mohl bych Vás požádat o radu, jestli se o této chybě mám zmínit hned v úvodu?

Moje odpověď

Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátil. Pokusím se Vám na tuto otázku odpovědět.

Situace, kterou popisujete, není nikterak výjimečná. Stává se, že i přes sebepoctivější zpracování k nějaké chybě (v citování) dojde. Tím danou skutečnost neomlouvám, jen uvádím, že se to prostě může stát.

Na to, jak se zachovat, ale asi nepanuje jednotný názor. Souhlasím s názorem Vašeho pana vedoucího, že pokud jste ten text uvedl vlastními slovy a nejednalo se o přímou citaci, potom se nemusí jednat hned o plagiát.

Velmi záleží na tom, co je obsahem toho textu. Může to být totiž i nějaký všeobecně uznávaný fakt, který najdete ve více zdrojích (i bez citací).

Každopádně určitou polehčující okolností pro Vás může být i to, že jste už v úvodu uvedl, že budete vycházet z nějakého díla.

Nejsem sice právník, ale v takovém případě se dá pochopit, že to dílo mohlo ovlivnit Vaše myšlení a že jste nějakou skutečnost uvedl i bez citování zdroje. Je to samozřejmě velmi tenká hranice a záleží na konkrétním případě. Nedá se to, bohužel, zevšeobecnit.

Jak se k tomu postavit při obhajobě?

Také patřím k lidem, kteří se k chybě raději přiznají. Na druhou stranu, ne vždy je to nutné. Záleží na kontextu. Při rozhodování o tom, jestli to říct hned v úvodu, bych poslechl doporučení vedoucího. On jediný Vám může dát nejlepší radu.

Pokud byste ale i přesto chtěl spát klidněji, můžete odevzdat erratum bakalářské práce, což je soubor s opravami. V něm můžete doplnit chybějící pasáž.

Moje doporučení pro ostatní studenty

Jak můžete vidět, problém se může objevit kdykoliv – bakalářka si nevybírá. Abyste alespoň snížili rizika spojená s citováním, přečtěte si můj článek, jak se vyhnout plagiátorství. Kdyby nic jiného, držte se pravidla – citujte hned… (ne až po odevzdání).

Přeji Vám úspěšnou obhajobu!

Pavel Semerád

PS. Pokud se chystáte na obhajobu bakalářské práce, zvu vás na moje školení Jak obhájit diplomku.

Sdílení článku je povoleno!Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *