Pokud mě sledujete déle, tak víte, že jsem začal od října studovat MBA na CEMI. Cítil jsem totiž, že začínám trochu stagnovat a potřeboval jsem nějaký nový impulz.
A tak jsem se vrátil do školních lavic a začal se znovu učit management, marketing, obchod a prodej, psychologii a strategii.
Na první pohled to možná trochu vypadá jako pohodová procházka zakončená ziskem titulu, ale věřte mi, že takto přímočaré to u mě rozhodně nebylo.
Už v průběhu prvního semestru jsem zápasil se Strategickým managementem. S odstupem času to však byla jen banalita, která se vůbec nedala srovnat s tím, čím jsem si prošel za poslední 3 měsíce.
Co se stalo?
Abyste lépe pochopili kontext, začnu nejdříve krátkým shrnutím.
Studium na CEMI je rozděleno do dvou semestrů. V tom prvním musíte zvládnout 4 odborné předměty a vybrat si téma diplomové práce. No a v tom druhém ji musíte nejen napsat a obhájit, ale také musíte udělat dalších 5 předmětů.
Všechno to stojí obrovské množství úsilí a také času. Každá seminárka musí být napsaná na prakticky orientované téma vč. konkrétního řešení a nesmí být kratší než 8 normostran.
Co vám budu povídat. V některých předmětech napíšete 8 stran jako nic. V jiných si docela dost máknete. Nejvíc se ale stejně nadřete na diplomce.
Na splnění všech předmětů je relativně dost času – zkouškové období trvá až do 30. června. Na diplomku je o měsíc víc. Pokud ale stejně jako já chcete jít k obhajobě už v červnu, musíte ji odevzdat do konce dubna.
Jak probíhal můj 2. semestr na CEMI?
Do 2. semestru jsem vstupoval s tím, že všechny své povinnosti splním do konce června. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych to neměl stihnout.
Pak se ale světem prohnal koronavirus a všichni jsme skončili doma v (ne)dobrovolné karanténě. Nechci tu naříkat, dotklo se nás to všech.
Chtěl bych jen říct, že to nebylo zrovna ideální období pro psaní diplomky. O své zkušenosti se psaním diplomky s dětmi za zády a bez možnosti útěku jsem už napsal článek. Nakonec jsem to s vypětím všech sil přece jen zvládl!
Jenže jsem se dostal do časového presu s ostatními povinnostmi. Nejsem profesionální student. Musel jsem proto plnit i standardní pracovní úkoly.
- Jako učitel jsem začal nahrávat videa s přednáškami a cvičeními na YouTube.
- S kolegy jsme dokončovali vědecký článek o zdanění robotů, což je téma, kterému se poslední 2 roky věnuji.
- V naší rodinné firmě jsme právě na začátku pandemie začali nabízet nový produkt.
- Na blogu jsem odpovídal na otázky mých čtenářů a publikoval (podle mě) zajímavá témata. Některá z nich jsem nahrál i ve formě videí a podcastů.
- K tomu si připočtěte ještě standardní agendu více či méně důležitých úkolů a rodinné povinnosti.
Bylo to hodně náročné období, protože se můj „pracovní čas“ scvrknul na dobu od devíti večer do půlnoci. Přes den jsem stihl fakt jen to nejnutnější.
Březen – duben
A do toho blázince jsem měl číst ještě knížky, psát diplomku a zpracovávat seminární práce. Možná jsem měl trochu výhodu před ostatními, že vím, jak napsat diplomku. Ale vědět jak na to a napsat ji jsou dvě naprosto odlišné věci.
Ani já jsem se nevyhnul autorským krizím a stavům úplného vyčerpání. Do postele jsem totiž někdy padal až ve dvě ráno a v 6 jsem se už koukal na Déčko (=Program České televize pro děti).
Květen – červen
Po odevzdání diplomky jsem si na začátku května naordinoval týdenní pauzu, abych dohnal resty. Už se trochu znám a věděl jsem, že bych stejně nic kloudného nenapsal. Moje studentské volno se však protáhlo na téměř 3 týdny. Těch restů bylo o dost víc.
Pak se mi ale už přece jen podařilo napsat 1. seminární práci a do konce května jsem stihnul ještě další dvě. Poslední dvě seminárky jsem si nechal až na červen.
Díky studiu MBA se mi podařilo zefektivnit time management, což byl i jeden z důvodů, proč jsem se k němu přihlásil. Cítil jsem však, že už jedu fakt na doraz.
Nebudu vám lhát – několikrát jsem přemýšlel o tom, že to vzdám. Dnes jsem ale zpětně rád, že jsem to ani v průběhu hlubokých krizí neudělal.
Byla to obrovská zkušenost, kterou v budoucnu určitě využiji. Až se mě budou studenti snažit zase opít rohlíkem a budou mi tvrdit, že to nejde, budu jim moct ukázat na vlastním příkladu, že se to zvládnout dá. 😉
Život je o prioritách
Aby člověk v životě něčeho dosáhnul, musí vystoupit ze zajetých kolejí a něco tomu obětovat. Proto pokud hledáte nějaký nový impulz, chcete se vzdělávat a něčemu novému a praktickému naučit, podejte si také přihlášku ke studiu MBA na CEMI.
Přeji vám úspěšné studium!
Pavel Semerád
PS. Tenhle článek jsem napsal jako poděkování všem, kteří mě během studia podporovali a jako omluvu všem, na které jsem neměl tolik času.
