Musím říct, že tenhle semestr byl opravdu hodně náročný a doufám, že se již v takovém rozsahu nebude nikdy opakovat. Jsem však velmi rád, že jsme se všichni na novou situaci nějak adaptovali a společně jsme většinu povinností přece jen úspěšně zvládli.
Tak, jak jsem to vnímal já, učitelé a studenti udělali maximum toho, co bylo v jejich silách, aby vše proběhlo k oboustranné spokojenosti. To, že tyto provizorní podmínky nevyhovovaly všem, chápu.
Ano, možná to šlo někdy udělat trochu jinak, možná se nad něčím dalo (lehce) přimhouřit oko a mávnout rukou, možná jste tu seminárku taky nemuseli úplně odfláknout. Věřím však, že nikdo nechtěl nikoho vědomě poškodit.
Věřím v to i přesto, že mi občas pošlete svůj příběh, kde popisujete opačnou zkušenost. Většinou to ale není jen černé a bílé a není to tak ani v případě studentky z tohoto článku.
Příběh o online zkoušení
Až do této chvíle probíhalo mé studium zcela běžnou formou bez komplikací. Zkoušky jsem vždy zvládla s běžnou přípravou a přiměřeným nasazením. Nyní jsem ve 3. ročníku a letos jsem chtěla jít ke státnicím. Situace se ale zkomplikovala.
Dle pokynů vedení školy jsme měli mít uzavřeny studijní povinnosti do 28. 5. 2020. Napsala jsem tedy bakalářskou práci, která je hodnocena velmi pozitivním posudkem, dokončila jsem postupně téměř všechny zkoušky.
Zásadním problémem se stal jeden předmět
Zkouška probíhala formou online testu, který jsem splnila, a následovalo ústní zkoušení přes ZOOM. Paní docentce i přes to, že jsem se učila, nestačily mé znalosti na prvním a ani na opravném termínu.
Přestože jsem mluvila dlouho sama, dávala mi otázky, které byly poměrně dobře skryté pod různými kapitolami prezentace. Když jsem neznala jednu odpověď, řekla mi, že to neumím a odmítla mi dát i ubohou trojku.
Tím mi znemožnila účastnit se červnových státnic.
Tuto pedagogickou zákeřnost asi nemá smysl rozvádět, občas se to prostě děje. Nyní ovšem řeším to, že předmět nějak ukončit musím, a proto jsem se přihlásila na 3. termín, kdy má zkouška opět proběhnout přes ZOOM.
Více než úroveň mých znalostí, kdy se látku budu učit potřetí, mě děsí samotný průběh zkoušky. Už dobře vím, co mohu čekat, proto si nejsem jistá, jak se vypořádat s formou zkoušení.
Přes ZOOM totiž není možnost:
- připravit si poznámky na papír, je teda nutné mluvit plynule spatra,
- v rámci opatření proti podvádění musíme mít po celou zkoušku ruce na kameře před obličejem (ruší mě to při soustředění na téma),
- průběh zkoušky není nijak kontrolován, což opravňuje paní docentku hodnotit zkoušku tím, že jsem nic neuměla, přestože jsem jí nedokázala odpověď pouze na jednu konkrétní otázku. Neříkám, že mé znalosti byly 100%. Nicméně mezi tím neumět a umět na známku 1 je podle mého názoru značný rozdíl.
Chtěla bych se zeptat, jestli existuje nějaká možnost odmítnout online zkoušku přes ZOOM, obzvláště když skončil nouzový stav.
Možná ještě pro doplnění, moji spolužáci tuto zkoušku skládali před začátkem nouzového stavu, kdy psali jenom test a počítali jeden příklad. Já jsem z důvodu nemoci měla odklad, což spadlo do uzavření VŠ. Nyní má být ústní zkoušení náhradou za počítání příkladu, které není možné dělat online.
Předem Vám moc děkuji za Váš názor, jak se k tomu celému postavit.
Moje odpověď
Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátila se svým dotazem, rád Vám na něj odpovím. Měla byste však vědět, že se jedná o můj subjektivní názor, který nelze považovat za jediný správný.
Na úvod bych chtěl říct, že mě mrzí, pokud Vám státnice utekly o jeden předmět. Podmínky pro všechny studenty jsou dány ale stejně. To, že někdo zápasí s matikou, někdo s ekonomií, někdo i třeba s volitelným předmětem, nesnižuje význam těchto předmětů.
Zkoušení a ověřování znalostí studentů (vy)řešily vysoké školy dle svých (aktuálních) možností. Většinou zkoušky probíhaly v online podobě, přestože docházelo k postupnému uvolňování pravidel a studenti se mohli vrátit do škol.
Já sám jsem měl v červnu obhajobu diplomové práce (MBA) přes Skype. Vysoké školy však většinou využívaly nástroje, které umožňují hromadné zkoušení např. MS Teams nebo ZOOM. Použité nástroje by však neměly mít vliv na hodnocení studentů.
Abyste ale lépe pochopila i učitele, ve stručnosti Vám popíšu, co všechno museli řešit před začátkem zkouškového období. Báli se, že budou čelit hromadným podvodům a že zcela přijdou o celou svoji testovou databázi. Proto se snažili možnosti podvodů omezit.
Museli také zajistit, aby mělo zkoušení štábní kulturu. Jde přece jen o zkoušky na vysoké škole, při kterých musí student prokázat své minimální znalosti a dovednosti, jež by mohly být hodnoceny alespoň E/3. V opačném případě má právo studenta vyhodit.
(Ne)byla to tedy pedagogická zákeřnost?!
U vaší zkoušky jsem nebyl, nepřísluší mi tedy hodnotit vaše vědomosti ani výsledné hodnocení. Mohu říct jen toto.
Pokud jste neznala odpověď na položené otázky (někdy mají studenti pocit, že když je učitel nechá mluvit, tak říkají vše správně) a paní docentka Vaše vystoupení zhodnotila podle svého nejlepšího (s)vědomí jako nedostatečné, nepovažuji to za pedagogickou zákeřnost.
Zmínila jste, že Vaše studium probíhalo do té doby zcela běžnou formou „bez komplikací“. Co přesně ale chápete pod pojmem „bez komplikací“? Je to jen o tom, že Vám ostatní předměty více vyhovovaly (měla jste k nim blíž) a že proto jste je zakončila na 1. termínech?
Nechci, aby to vypadalo, že Vás chci kritizovat. To není mým cílem. Chtěl bych jen říct, protože jsem to sám zažil, že jsou na vysoké škole i předměty, které jsou problematické; lépe řečeno náročnější na zvládnutí.
Není tedy automatické, že je všechny zvládnete jen s běžnou přípravou a přiměřeným nasazením. Jejich splnění vyžaduje mnohem víc. Musíte toho víc nastudovat, zajít na konzultaci, nebo si to nechat někým ještě jednou vysvětlit.
Snad každý student na nějaký takový předmět narazil – Vy bohužel až teď před státnicemi, což je samozřejmě nepříjemné. Možná, kdybyste na něj narazila v 1. ročníku, vnímala byste to méně emotivně.
Průběh zkoušení přes ZOOM
Jsem přesvědčen, že by všichni studenti měli mít u zkoušky stejné podmínky. Ne vždy je to ale možné dodržet, což bylo vidět na tomto semestru. Přechod na online zkoušení bylo s ohledem na okolnosti jediné bezpečné řešení.
To s sebou přineslo ale i negativa, protože si studenti museli pořídit webkamery a mikrofony, což stojí dost peněz. Mně proto stačilo, když ke komunikaci se mnou využívali své mobilní telefony.
I já jsem však trval na dodržování jednotných pravidel – studenti museli mít po celou dobu zapnutý mikrofon a kameru, a nesměli mít žádná sluchátka v uších. Ta sluchátka a vypnutý zvuk jsem netoleroval a dokonce jsem kvůli tomu několik studentů vyhodil.
To, že paní docentka stanovila povinnost, abyste měla ruce na kameře, nepovažuji za nějak nestandardní. Problém by to mohl být v případě, že byste musela něco počítat, ale u ústní zkoušky v tom problém nevidím.
Stejně tak nevidím problém v tom, že jste neměla čas na přípravu. Já ji studentům také nedávám. I to je opatření proti podvodům, neboť učitel nemůže monitorovat celou místnost ani kontrolovat, jestli vám někdo nějak nenapovídá.
Ústní zkoušení je vždycky subjektivní, v dané situaci je však považuji za naprosto rovnocenné písemnému. Problém je spíše v tom, že studenti nejsou na ústní zkoušení zvyklí, neboť u většiny zkoušek převažuje písemná forma.
Zkoušení přes software má i svá pozitiva. Ze zkoušky jde udělat záznam, stačí o to zkoušejícího požádat. Tento záznam je pak možné přezkoumat dle studijního řádu vysoké školy.
Mám možnost odmítnout zkoušení přes ZOOM?
Teoreticky byste tuto možnost mít měla.
Je ale otázkou, jestli (ne)má zkoušející možnost odmítnout prezenční formu zkoušení? Problém s koronavirem totiž není ještě zcela vyřešen a zkoušející může patřit do rizikové skupiny obyvatel.
Napadá mě však jednoduché řešení, jak to vyřešit. Kontaktujte paní docentku a pokuste se společně dohodnout alternativní způsob zkoušení.
Kdyby trvala na zkoušce přes ZOOM, které Vám nevyhovuje, nemělo by jí vadit, kdybyste zkoušku vykonala pod dohledem na studijním oddělení (bez rukou na kameře a před obličejem).
Stejně tak by jí nemuselo vadit, že byste na studijním vykonala písemnou zkoušku (jako Vaši spolužáci), protože by měla jistotu, že vše probíhá korektně. Vy byste měla své pohodlí.
————–
Jsem si vědom, že jsem Vás asi svojí odpovědí příliš nepotěšil. Já však na postupu paní docentky nevidím nic nestandardního.
Přesto Vám přeji, abyste 3. termín, pokud se tak již nestalo, úspěšné zvládla.
Pavel Semerád
